Ubytovací zařízení
Léčebné a zážitkové lázně Zalakaros
Restaurační místa v Zalakaros
Kránicz Vinárna & Restaurance
8747 Garabonc, Bajkostető 937. topografický čísla
Tel.: 0693701108
Asperhofen
Začátek partnerského vztahu s obcí Asperhofen z Dolního Rakouska začal v dubnu 1991, když Lajos Szirtes v rámci vzdělávací cesty odcestoval do Asperhofenu. V listopadu roku 1991 zavítala z rakouské obce do Zalakaros delegace. V následujících letech, po vzájemných setkáních, se vedení těchto dvou obcí rozhodlo, že dne 18. listopadu 1995 podepíší dohodu o partnerství svých obcí. V partnerství, které trvá s kratšími a delšími přestávkami, se do popředí dostali podnikatelé a obecní orgány těchto dvou obcí. V roce 2004, u příležitosti 750. výročí první písemné zmínky o Zalakaros zavítala do lázeňského městečka delegace této rakouské malé obce a seznámila se s přírodními hodnotami této oblasti. Při příležitosti 15. letého výročí představitelé obou obcí dne 26. listopadu 2010. svými podpisy slavnostně potvrdily partnerský vztah. Začátkem května 2011 do Asperhoferu odcestovala naše delegace. Delegace se zúčastnila bezpočtu odborných programů. Zavítali do Buckbergu, navštívili tamní sdružení odpadních vod a prohlédli si střední školu v Neulengbach a na druhý den se zúčastnili Festivalu břeků. V červnu 2011 na Městské dny Zalakaros zavítal Dechový sbor Asperhofen, který vystoupil na večeři uspořádané na počest Dnů města na školním dvoře, a pak dále na akci v další den, při obou příležitostech s obrovským úspěchem u obecenstva.
http://www.asperhofen.at/system/web/default.aspx
Puchheim Puchheim je Bavorské městečko s počtem obyvatel dvacet tisíc, 20 km na západ od Mnichova. Od roku 1991 je partnerským městem Zalakaros. První písemná zmínka o obci pochází z poloviny X. století.
V první polovině předminulého století se na tehdy ještě bažinatém území usadili dělníci na dolování rašeliny, následně v roce 1869, po vybudování první železniční linky začal hospodářský rozmach oblasti. V roce 1910 zde bylo vybudováno první letiště v Bavorsku, kde po první světové válce zřídili tábor pro válečné zajatce pro několik tisíc osob. Sem se vyvážel domovní odpad z města Mnichov, do roku 1949 zde byla provozní společnost na třídění a recyklaci domácího odpadu. Po druhé světové válce, v důsledku své vynikající polohy a dobrých dopravních možností - do centra Mnichova je to 20 minut - se Puchheim stal oblíbeným místem k bydlení. V šedesátých letech se současně bohatou zelenou oblastí vybudovaly nové obytné části, obyvatelstvo se rozšířilo díky velkému počtu přistěhovalců. Puchheim se skládá ze dvou samostatných částí obce: starší Puchheim Ort, která si i v současnosti zachovala svůj vesnický charakter, a Puchheim Banhof, vybudovaný kolem železniční stanice, který v sobě zahrnuje současné centrum a bylo projektované podle moderních urbanistických hledisek. V Puchheimu se nacházejí tři environmentální průmyslové zóny, vedle 1500 průmyslových podniků a 130 malých průmyslových podniků zde funguje i významná továrna na filmy. Infrastruktura je vzorová: Vedle 6 školek, 2 školních družin, 3 základních škol s nižším a vyšším stupněm, odborné školy, gymnázia a hudební školy mají obyvatelé k dispozici vynikající sportovní areály, mládežnické centrum a domov důchodců. Zdravotnictví je zastoupeno 28 lékaři a 6 lékárnami, nacházejí se zde 2 hotely, 3 penziony a 17 pohostinství. Část z více než padesáti občanských organizací má i zaměstnance v hlavním pracovním poměru. Sociální vzorové sídliště jde příkladem i na spolkové úrovni. Obdivuhodným způsobem ekumenicky provozováné církve disponují dvěma katolickými a jedním evangelickým kostelem. Puchheim se pravidelně účastní knižního veletrhu ve Frankfurtu, kde popularizuje po celém Německu známé literární dny, pořádané každé tři roky.
Při vytváření a udržování aktivního života hrálo a hraje velkou roli Německo-Maďarské sdružení, v důsledku jehož usilovné spolupráce se alespoň jednou ročně podaří obyvatelům partnersckých měst se navzájem setkat., jeden rok v Maďarsku, druhý rok v Německu. Významnou událostí byl pro nás Oktoberfest, na kterém vystoupil i Taneční soubor Karos. V duchu partnerských měst se v roce 2016 mezi oběma obcemi uskutečnily i 25. jubilejní slavnosti.
Olesno
S Olešnem v jihozápadním Polsku, s počtem obyvatel přibližně 10.000 byl vytvořen partnerský vztah obcí v roce 2008. Olešno je hlavním sídlem obce (gmina) Oleski, příslušející k vévodství Opolje. Olešno je název jak města, tak i gminy, kde se nachází sídlo vedení obou jednotek.
Olešno / Rosenberg patří mezi nejstarší města Slezska.
Olešno bylo poprvé zmíněno prostřednictvím biskupa Lorenz, z biskupství Wroclaw, ale asi se tato zmínka mohla vztahovat na vedlejší obec. V 1229 Jindřich I. Vousatý získal město, Olešno se stalo sídlem kastelána a v roce 1292 získalo městský erb. Později se stalo součástí Opolského knížectví, jakož i poddanným statkem Českého království a nakonec se stalo za Karla IV. V roce 1355 součástí Německo-římské říše.
Po první Slezské válce a Vratislavském míru se v roce 1742 se stalo součástí provincie a Pruského města a Slezska od roku 1815. V souladu s výsledky Postupimské konference se v roce 1945 dostalo k Polsku.
Patronem města Olešno je stejně jako v případě Zalakaros, svatá Anna.
Mezi nejdůležitější pozoruhodnosti města patří:
Dřevěný kostel Svatá Anna (1518)
Městské hradby, zničeny v 17. století;
Kostel Svatého Michala (1374)
Kostel Kristova těla (1913)
Radnice (1820)
Evangelický kostel z 19. století.
Budapest Zalakaros uzavřel smlouvu o partnerském městě s maďarským hlavním městem dne 22. července 2004.
